Srpen 2015

Hermiona Granger

30. srpna 2015 v 15:00 | Lenka Láskoredová |  Drawing
Ahoj:)
Dále ♥Hermiona♥











Usmívající seVaše Lenka LáskoredováUsmívající se


Strach

28. srpna 2015 v 12:00 | Lenka Láskoredová
Ahoj :)
Napadlo mě, že přidám postery k Fenixově řádu a tam je na každém posteru (plakátě) ukazáné čeho se dotyčný bojí.




Více jsem nenašla...snad nevadí...
Usmívající seVaše Lenka LáskoredováUsmívající se


Lenka Láskoredová (Luna Lovegood)

21. srpna 2015 v 14:00 | Lenka Láskoredová
Lenka, někde též zvaná Luna (lunatic je anglicky náměsíčník, neškodný blázen), si svým podivínstvím vysloužila přezdívku Střelenka. Lenka už dlouho žije jen s otcem, podivínem, který vydává časopis Jinotaj a zabývá se hledáním nevídaných kouzelných tvorů, jako jsou muchlorozí chropotalové. Je proto pravděpodobné, že Lenka pouze silně podléhá jeho vlivu. Není sporu o tom, že má tatínka ráda a on ji.
Lenka přesto velmi touží po přátelích, což Harry a ostatní vidí až v posledním dílu HP a Relikvie smrti, když se dostanou do jejího pokoje:
Lenka si svoji ložnici vyzdobila pěti překrásně vyvedenými portréty - byli na nich Harry, Ron, Hermiona, Ginny a Neville. (…) Kolem obrazů se táhlo něco, (…) zdánlivé řetízky ve skutečnosti tvoří zlatým inkoustem tisíckrát opakované jediné slovo:
Kamarádi… kamarádi… kamarádi…
Harry poznává Lenku až v pátém dílu HP a Fénixův řád, ve vlaku do Bradavic:
Dívka u okna vzhlédla. Měla rozcuchané špinavě blonďaté vlasy, které jí splývaly až k pasu, velice světlé obočí a vystouplé oči, jejichž pohled byl trvale překvapený. Harrymu bylo okamžitě jasné, proč Neville kolem jejího kupé prošel bez povšimnutí: dívka působila dojmem potrhlé výstřednosti. Snad to bylo tím, že měla hůlku zastrčenou za levým uchem, snad tím, že měla kolem krku náhrdelník ze zátek od máslového ležáku, nebo tím, že časopis, který četla, držela vzhůru nohama.
Čtení vzhůru nohama není příznakem potrhlosti; je to omyl, který můžeme hned odečíst: v časopise Jinotaj byl otištěn obrázek, který měl vzhůru nohama ukázat nějaké zvláštní zaklínadlo.
Lenka se však v situacích docela orientuje. Když například padne jméno Padmy Patilové, indické dívky, se kterou Ron jednou tančil:
"S Padmou Patilovou jsi byl na vánočním plese," ozval se mdlý hlásek.
Všichni se otočili a zadívali se na Lenku Láskorádovou, která přes svůj Jinotaj bez mrknutí hleděla na Rona. Ron spolkl žabku, kterou měl v puse.
"Jo, to je pravda," přitakal poněkud překvapeně.
"Nijak zvlášť se jí to nelíbilo," sdělila mu Lenka. "Myslí, že ses k ní nechoval, jak bys měl, protože jsi s ní nechtěl tancovat. Mně by to nejspíš nevadilo," dodala zamyšleně, "já na tancování moc nejsem."
Znovu zmizela za Jinotajem. (…)
Lenka také uklidní Harryho, když oba vidí testrály - kouzelná zvířata, která jsou neviditelná pro všechny lidi, kteří dosud neviděli nikoho zemřít.
"Buď klidný," ozval se vedle něj zasněný hlas, když Ron zmizel uvnitř temného kočáru. "Nepřeskočilo ti, neboj se. Já je taky vidím."
"Vážně?" vyhrkl zoufale Harry a otočil se k Lence.
A je to zase Lenka, která se zcela samozřejmě zapíše do Brumbálovy armády. Lenka, která obvykle myslí na docela jiné věci, než by kdo očekával:
"Jé, jmelí..." vydechla zasněně Lenka a ukázala na mohutný trs obrostlý bílými bobulkami, visící Harrymu téměř přesně nad hlavou. Harry okamžitě uskočil stranou.
"Dobře děláš," ocenila ho naprosto vážně Lenka. "Často bývá prolezlé škrknami."
Co jsou to škrkny, se však nedozvíme. Zato je to opět Lenka, která je přítomna sepisování interview s Harrym. Zastupuje zde asi svého otce, vydavatele Jinotaje, kde má interview vyjít.
Jakmile číslo vyjde, ukáže se, že je o ně obrovský zájem. Harry dostává spoustu ohlasů čtenářů (velmi ze života) a pan Láskorád musí dokonce vydat dotisk. Lenčin komentář je ovšem svérázný:
"Táta připravuje dotisk!" sdělovala Harrymu a vzrušeně na něj valila oči. "Je to úplně neuvěřitelné, říkal, že se o to lidi zajímají snad ještě víc než o muchlorohé chropotaly!"
Lenka sice věří na různé neexistující bytosti a Siriuse Blacka považuje za jistého Stubbyho Boardmana, ale bez námitek doprovází své kamarády na nebezpečnou misi na ministerstvo. A je to právě ona, kdo navrhne let na testrálech.
Každý, kdo se ve škole liší od ostatních, je zvláštní a neumí se bránit, jistě poznal něco podobného, o čem mluví Lenka na konci školního roku:
"Víš, ztratila jsem většinu svých věcí," sdělila mu nevzrušeně Lenka. "Ostatní mi je totiž berou a schovávají. Tohle je ale poslední večer a já je vážně potřebuju dostat zpátky, tak vyvěšuju tahle oznámení."
Ukázala na nástěnku, na které skutečně visel seznam všech jejích postrádaných knih i oblečení spolu s prosbou, aby jí byly vráceny.
Harryho se zmocnil podivný pocit: bylo to něco úplně jiného než zloba a smutek, jimiž přetékal od okamžiku Siriusovy smrti. Chvíli mu trvalo, než si uvědomil, že je mu Lenky líto.
"A proč ti ty věci schovávají?" zeptal se zamračeně.
"No... víš..." pokrčila rameny. "Nejspíš si myslí, že jsem tak trochu divná, chápeš? Někteří mi dokonce říkají Střelenka Láskorádová."
Harry se na ni díval a ten nový, lítostivý pocit v něm téměř bolestivě sílil. (…)
"Vážně nechceš, abych šel s tebou a pomohl ti hledat tvoje věci?" zeptal se.
"Ale kdepak," zavrtěla hlavou Lenka. "Ne, nejspíš si teď skočím dolů, dám si trochu pudinku a počkám, až se to všechno samo objeví... nakonec to tak vždycky dopadne... Tak si užij prázdniny, Harry."
V dalším dílu HP a Princ dvojí krve se Harry potkává s Lenkou zase ve vlaku do Bradavic. Lenka tady ukazuje svoji potřebu přátelství, když lituje, že schůzky Brumbálovy armády už nebudou potřebné:
"Já ty schůzky taky měla ráda," pokojně se k němu přidala Lenka. "Bylo to jako mít kamarády."
Vzápětí zjišťuje, že kamarády opravdu má. Přichází Romilda Vaneová a chce, aby si Harry přisedl k nim, ten ji ale odmítá. Lenka komentuje:
"Čeká se od tebe, že budeš mít úžasnější kamarády, než jsme my," ozvala se Lenka a znovu dokázala, jak umí být trapně upřímná.
"Vy jste úžasní," ujistil ji stručně Harry. "Nikdo z nich nebyl na ministerstvu. Nebojovali spolu se mnou."
"To je od tebe moc hezké, že to říkáš," rozzářila se Lenka, posunula si strašibrýle výš ke kořenu nosu a ponořila se do četby Jinotaje.
Když Harry pozve Lenku na večírek, Ginny ji ani nepovažuje za soupeřku:
"Jsem moc ráda, žes ji pozval, Harry, je z toho v sedmém nebi."
Harry si zvyká brát Lenčinu údajnou výstřednost jako fakt:
Harry (…) už si ale zvykl na to, že Lenka otcovy výstřední názory opakuje, jako by šlo o ověřená fakta.
Lenka komentuje zápas ve famfrpálu velmi neobvyklým způsobem:
"…Teď ji ale o Camrál připravil ten velikánský chlapík z Mrzimoru, nemůžu si zrovna vzpomenout, jak se jmenuje, je to něco jako Bibble… ne, Buggins…"
"Jmenuje se Cadwallader!" opravila ji hlasitě profesorka McGonagallová. Diváci se rozesmáli.
Na konci tohoto dílu nacházíme Lenku nad lůžkem pokousaného Billa Weasleyho, opět v roli přítelkyně.


V posledním dílu HP a Relikvie smrti přichází Lenka na svatbu Billa a Fleur. Hned vidíme, že má nějaké zvláštní nadání: okamžitě pozná HP, ačkoli ten (pomocí mnoholičného lektvaru) vypadá docela jinak: jako rudovlasý příbuzný Weasleyů. Když se pak Lence líbí valčík, jde hned na parket a sama tančí.
Během pobytu uprchlíků Harryho, Hermiony a Rona "v terénu" přicházejí zprávy mj. i o Lence. Vychází najevo, že spolu s Nevillem a Ginny se zmocnili památného meče Godrika Nebelvíra (Gryffindora) a za tento smělý čin byli potrestáni.
Když pak uprchlíci navštíví Lenčin domov, dům Xena Láskoráda, ukáže se, že Lenka tu není. Padla do zajetí Voldemortových stoupenců a je vězněna ve sklepě domu Malfoyových. To ji však nezlomí: ihned, jak se zajatí uprchlíci dostanou do téhož sklepa, je schopna jim pomoci:
"Lenko?!"
"Ano, to jsem já! Ach bože, doufala jsem, že vás nikdy nechytí!"
"Lenko," zašeptal Harry, "nemohla bys nám pomoct zbavit se těch provazů?"
"Ale ano, to snad ano… máme tu starý hřebík, který používáme, když chceme něco přepižlat… počkejte chviličku…"
Lenku zachrání ze sklepa skřítek Dobby, který svoji další pomoc zaplatí životem. Všichni se sejdou u Billa a Fleur. Lenka se pak účastní skřítkova pohřbu - pohřbu přítele.
A je to zase Lenka, která přivede HP na stopu posledního viteálu - diadému Roweny z Havraspáru (Ravenclaw). Ukáže pak (místo Cho) Harrymu maketu diadému, takže ten ho pak najde a v ničivém ohni zlikviduje. Lenka se účastní závěrečného boje o Bradavice a poté, co Harry zúčtuje s Voldemortem, pomůže mu zmizet, aby si odpočinul.
Z hlediska vztahů Harryho k ženám je tedy Lenka přítelkyně - pouze přítelkyně, kterou ostatní dívky nepovažují za soupeřku v citovém vztahu. Další osud Lenky po 19 letech není bohužel zachycen. Autorka se patrně chtěla vyhnout příliš okatému happy-endu.


Usmívající seVaše Lenka LáskoredováUsmívající se

Moje kresba

19. srpna 2015 v 23:44 | Lenka Láskoredová |  Drawing
Ahoj :)
Nakreslila jsem Harryho... Líbí se vám? Co na něj říkáte?

Usmívající seVaše Lenka LáskoredováUsmívající se

Ron Weasley

14. srpna 2015 v 13:35 | Lenka Láskoredová
Ahoj :)
Budu pokračovat ♥Ronem♥






To je spíš Rupert ale neva :)


Usmívající seVaše Lenka LáskoredováUsmívající se



Harry Potter

11. srpna 2015 v 12:00 | Lenka Láskoredová |  Drawing
Ahoj :)

Začnu hlavní postavou ♥ Harrym ♥






A něco od Laury Kordikové. Miluju její tvrobu. Pak udělám článek kde přidám jen její kresby ♥

Usmívající seVaše lenka LáskoredováUsmívající se

Drawing

10. srpna 2015 v 15:13 | Lenka Láskoredová |  Drawing
Ahoj :)

Napadlo mě, že udělám rubriku Drawing. Jak jste už z názvu asi pochopili bude se jednat o umění, kresby... Budu sem vkládat kresby týkající ze HP a někdy také svoje kresby. někdy se možná nebudou týkat HP ale snad to nevadí a doufám, že se vám můj nápad líbí.

Usmívající seVaše Lenka LáskoredováUsmívající se

Levandule Brown

5. srpna 2015 v 15:00 | Lenka Láskoredová |  Všechny ženy v životě Harryho Pottera
kliknutím nebo ESC zavřete okno
Tato dívka vlastně k Harrymu nepatří, pouze v jisté době chodí s Ronem. Vypadá to, že nám autorka chce na této postavě ukázat jiný druh nesprávného dívčího jednání: Levandule nejspíše odpovídá tomu, čemu se u nás říká stíhačka. Levandule Rona pronásleduje, okázale ukazuje, že k němu patří a projevy náklonnosti velmi přehání. Navíc si nedokáže představit, že by Ron mohl mít na něco jiný názor než ona. Je například přesvědčena, že Ron bude hrdě nosit kýčovitý náhrdelník, který mu darovala.
Výsledek takového jednání je velmi dobře předvídatelný: Rona to vše postupně otráví, začne se před Levandulí schovávat, ale nakonec se "pochlapí" a rozejde se s ní ("kopačky"). Přitom musí přežít demonstraci zhrzenosti. Co bylo na začátku sladké, teď zhořklo.

Levandule za červenec Mrkající
Usmívající seVaše Lenka LáskoredováUsmívající se


Cho Chang

3. srpna 2015 v 19:53 | Lenka Láskoredová |  Všechny ženy v životě Harryho Pottera
Mám podezření, že paní Rowlingová ztvárnila v této postavě krásnou a milou dívku, která však neustále tratí vinou své neprůbojnosti a neschopnosti jednat správně s mladými muži. Plačtivostí, žárlením a nerozhodností si Harryho tak znechutí, že do ní přestane být zamilován.
Tohle ovšem ať si rozeberou dívky: mladík a muž vůbec je tak jednoduchá bytost, že není vůbec třeba podsouvat mu nějaké složité úmysly. Pozor - ovšem v mezilidských vztazích (kde většinou ťape jako slon v porcelánu), ne třeba ve vojenské strategii, v byznysu nebo v technice. Cho pravděpodobně nemá žádné bratry a asi ani nikdy nečetla, že muži jsou z Marsu, kdežto ženy z Venuše.
Z mužského hlediska tedy není Cho úplně normální (aspoň by potřebovala trochu prakticky vyškolit, bohužel v něčem, co se běžně nevyučuje), a naplno se to ukáže poté, co její kamarádka Marietta vyzradí existenci a činnost Brumbálovy armády, a Cho to považuje pouze za malé pochybení. Nevěřím, že by normální muž nebo kluk mohl takto uvažovat.

Její nesprávná strategie vyjde najevo zejména při srovnání s tím, jak si počíná Ginny.
Harry pozná Cho Changovou ve třetím díle HP a vězeň z Azkabanu. Napřed o ní mluví jeho kapitán famfrpálového mužstva, Oliver Wood:
"Harry, právě jsem zjistil, kdo za Havraspár nastoupí jako chytač. Bude to Cho Changová. Chodí do čtvrtého ročníku a je zatraceně dobrá… Po pravdě řečeno jsem doufal, že nebude schopná nastoupit, měla nějaké problémy se zraněními…" Wood se zamračil na znamení nesouhlasu s tím, že Cho Changová se dala kompletně dohromady, (…)
Pak se s ní Harry setká osobně a hned se mu zalíbí:
Jejich chytačka, Cho Changová, byla jediná dívka v mužstvu. Byla asi o hlavu menší než Harry a Harry si navzdory nervozitě nemohl nevšimnout, že je neobyčejně hezká. Usmála se na něj, když se obě mužstva v čele s kapitány seřadila proti sobě, a Harry někde v okolí žaludku zaznamenal podivný pocit, o němž byl přesvědčen, že nemá nic společného s nervy. (…)
"Hodně štěstí, Harry!" zavolala Cho Changová. Harry cítil, jak se červená.
Ve čtvrtém dílu HP a Ohnivý pohár už Harry začíná o Cho snít:
Právě zvítězil v turnaji tří kouzelnických škol… a mezi stovkami rozmazaných tváří v davu jasně poznal rozzářený obličej Cho plný obdivu…
Harry má zpočátku smůlu v tom, že se pokaždé, když Cho potká, nachází v trapné situaci. Zde je jeden příklad. Harry má špatnou náladu a huláká na chodbě. Vtom potká Cho:
"To ne - já… promiň… totiž - vypadl ti brk." Byla to Cho. Harry cítil, jak rudne. "Aha - no jo - promiň," zamumlal a zvedl ho ze země. "Ehm… v úterý zlom vaz," řekla. "Opravdu věřím, že to zvládneš." Harry si rázem připadal jako úplný pitomec.
Pokud Harry vidí Cho, je Cho vždy v kruhu svých uhihňaných přítelkyň. V této situaci chce Harry pozvat Cho na ples jako svoji tanečnici, ale nenachází odvahu. Kdykoli by chtěl s Cho mluvit, vázne mu jazyk:
Moc dobře věděl, kterou dívku by chtěl pozvat, jen k tomu najít odvahu… Cho byla o rok starší než on: byla velice hezká, hrála skvěle famfrpál a navíc byla oblíbená. (…)
A vtom mu slova vyletěla z úst dřív, než si s nimi stačil jeho jazyk poradit. "Chtěbysemjítnaples?" "Cože?" užasla Cho. "Chtěla bys - chtěla bys se mnou jít na ples?" zeptal se konečně.
Je však už pozdě: tak dlouho váhal, až Cho přijala pozvání Cedrika Diggoryho. Tuto příležitost propásl. Úplnou tečku tomu dá Hermiona, která sice svou výčitku adresuje Ronovi, jehož pochybení je ale stejné jako Harryho:
"Až příště bude nějaký ples, pozvi mě dřív, než to udělá někdo jiný, a ne až na poslední chvíli!"
Emancipovaná žena by k tomu mohla dodat, že pokud chtěla jít dívka s určitým mladíkem, mohla a měla by ho přece pozvat sama a nečekat, až se rozhoupe? A některé dívky to skutečně dělají Harrymu, a přivádějí ho tak do trapné situace. Společenské role "pána" a "dámy" jsou totiž na takové události, jako je ples, pevně dané a přidělené. Pán musí s kůží na trh a jít tedy požádat o tanec, dáma by měla čekat, až bude vyzvána - dnes jako v 19. století. Jen po vyhlášení dámské volenky je tomu naopak. Měl by tedy být obvyklý tanec a dámská volenka vyhlašovány střídavě.
Mohu dámy ujistit, že mnohý pán raději v tanečních navštívil WC jako útočiště, odkud ho mohl vyhnat pouze taneční mistr. Také mnohá dáma si zatančila jen o dámské volence a jinak seděla. S emancipací v tomto směru úplně souhlasím a nejsem sám: přísloví mého přítele je: "Sedávej, panenko, v koutě, budeš-li hodná, zůstaneš tam!". Řešívalo se to tak, že na plesy chodily dvojice už hotové a tančily zásadně jen spolu. Kde se ovšem dávaly dohromady a jak, to nevím; možná na lyžařských kursech. Ples tím pozbyl své funkce - dát příležitost k seznámení -, kterou měl ještě v poválečných letech.
Vraťme se k Harrymu. Ten buď myslí na něco jiného, nebo ho žádost dívky jít s ním na ples prostě zaskočí. To je reakce, se kterou je nutno počítat i dnes, a také čím dál tím víc i u dívek, takže je třeba mít trpělivost. Cho ji buď neměla, nebo Cedric Harryho prostě předešel: byl pohledný, starší a také šampion. Takže ve zbylém čase do posledního úkolu chodí Cho s Cedrikem a Harry vyšel naprázdno.
Při plnění posledního úkolu zabije Cedrika Voldemort a Cho začíná plakat.
V dalším dílu HP a Fénixův řád zastihne Cho Harryho zase v trapné situaci - je právě postříkán páchnoucí mrvomízou. Cho však projevuje o Harryho rostoucí zájem: nakonec, byl to Harry, který spolu s Cedrikem čelil Voldemortovi a znovu, na rozdíl od Cedrika, přežil. Situace se teď obrátila: Harry je ve společnosti Rona, který nechápe, že Cho chce s Harrym mluvit o samotě. A tak k jejich rozhovoru zase nedojde.
Konečně si mohou promluvit, když se náhodně sejdou v sovinci. Vyruší je tam školník, který neprávem napadne Harryho, kterého pak Cho brání. To je výborná výchozí situace pro vznik jejich vztahu. A když se pak rozejdou:
Dál šel Harry sám a překypoval tichou radostí. Dokázal to! Mluvil s ní a ani jednou se přitom neztrapnil... Bylo od tebe opravdu statečné, že ses jí postavil... Cho o něm řekla, že je statečný! Necítila k němu nenávist za to, že přežil...
Harry pak cvičí Brumbálovu armádu v obraně proti černé magii a Cho k němu zjevně vzhlíží, ba dokonce se teď plete jazyk jí:
"Ale prosím tě," pousmála se Hermiona, "vždyť na tobě celou dobu visela očima, ne?" (…)
"Vedoucí je Harry," ozvala se okamžitě Cho a podívala se na Hermionu jako na blázna. (…)
"Ale ne!" vyjekla Cho poněkud vyplašeně, když k nim přicházel. "Expelliarmajs!
Vlastně Expellimarjus! Páni... promiň, Marietto!"
Přichází předvánoční chvíle, kdy se Harry a Cho ocitnou sami. Harry se těší na schůzku, ale zjišťuje, že Cho se dala do pláče kvůli Cedrikovi. Harry její stav v této chvíli chápe, i když neví, co by jí k tomu řekl. Cho po chvíli přestane plakat a dokonce prohlásí:
"Mám tě vážně ráda, Harry."
Plačtivá nálada však u ní převládá i nadále. Harry by už pomalu uvítal, kdyby se to změnilo a Cho se mohla opět zasmát. Jak dlouho chce Cho ještě truchlit pro Cedrika?
Ano, Cho se mu už dávno líbí, jenže kdykoli si v duchu představoval, jak jsou někde spolu, viděl vždycky Cho, která se náramně baví, a ne Cho, která se mu na rameni chvěje neovladatelným pláčem.
Přichází den sv. Valentina a schůzka Harryho s Cho v Prasinkách. Harry má požadavek Hermiony, aby zašel také do hostince; Hermiona má totiž v plánu dát do tisku interview s Harrym o Voldemortovi a jeho návratu. Harry musí tuto záležitost oznámit a vysvětlit Cho, ale ta s ním zase chce mluvit o Cedrikovi a dá se opět do pláče:
"Poslyš," vyhrkl zoufale a naklonil se těsně k ní, aby ho neslyšel nikdo jiný, "teď přece nebudeme mluvit o Cedrikovi... Pojď se bavit o něčem jiném..."
Právě tohle ale zjevně neměl říkat.
"Myslela jsem," zavzlykala a po stole se rozstříkly její slzy, "myslela jsem, že zrovna ty to p-p-pochopíš! Potřebuju si o tom promluvit! A t-ty si o tom určitě potřebuješ promluvit t-taky! B-byls přece u toho, ne?"
Jenže Harry není dívka. Prožitá událost, kdy sotva sám vyvázl životem, ho neláká, aby ji probíral znovu a znovu. Naopak, nejraději by na ni zapomněl, kdyby mohl.
Harry je už tlačen časem, a tak říká Cho - bohužel zcela netakticky - o schůzce s Hermionou. Cho začne obratem žárlit a všechno začíná jít špatně:
"Jen si běž!" štkala Cho do ubrousku. "Nechápu, proč jsi mě vůbec zval, když si hned po mně dáváš schůzky s jinými děvčaty... S kolika dalšími se ještě sejdeš po Hermioně?"
Cho si nedala práci zjistit skutečný motiv Harryho schůzky a asi mu ani nevěří, že ji má rád. To je úplně špatně. Harry je napřed zmatený, pak to sice pochopí, ale Cho už ho neposlouchá a uteče. Harryho to sice trápí, ale disciplinovaně jde na schůzku s Hermionou, ví ze zkušenosti, že půjde o něco důležitého.
Svým jednáním vyvolala Cho v Harrym tuto "předrozchodovou" náladu:
"Ženské!" zamumlal zlostně a s rukama vraženýma v kapsách se brodil kalužemi, jichž byla plná ulice. "Co ji to vůbec napadlo, bavit se o Cedrikovi? Proč musí vždycky zavést řeč na něco, při čem brečí jako umanutá?"
Cho je nějakou dobu uražená. Jakmile však interview vyjde, uvědomí si, jak se mýlila, a vychází znovu Harrymu vstříc:
Než si stačil uvědomit, co se děje, vklouzla svou rukou do jeho a šeptala mu do ucha: "Omlouvám se ti, moc se ti omlouvám. Ten rozhovor, to je tak statečné... až jsem se nad ním rozbrečela!"
To brečení Harrymu příliš nevyhovuje, ale vcelku je rád, že je zase s Cho zadobře; přece jenom, je to krásná dívka a umí být milá. A také umí bojovat a snaží se mu vyrovnat v obraně proti černé magii.
"Ale no tak, nechtěj nám přece zkazit každou radost," odsekla zvesela Cho na poslední lekci před Velikonocemi a sledovala, jak její stříbřitý Patron ve tvaru labutě poletuje po Komnatě nejvyšší potřeby. Jsou tak pěkní!"
"Nejde o to, aby byli pěkní, jde o to, aby vás dokázali ochránit," vysvětloval trpělivě Harry.
Jenže… přichází zrada. Marietta, kamarádka Cho, nevydržela pomyšlení, že provádějí něco zakázaného (i když správného) a obrátila se proti celé Brumbálově armádě a tedy i proti své přítelkyni Cho. Brumbál zachrání studenty za cenu lži a svedení odpovědnosti na sebe. Příslušníci BA ani sám Harry nejsou tedy potrestáni. Potrestána je pouze zrádkyně, vyrážkou na obličeji. Cho tuhle aféru přesto vidí jinak:
"…chtěla jsem ti říct... Harry, v životě mě nenapadlo, že by Marietta prozradila..." (…)
"Je to v podstatě hodná holka," omlouvala ji Cho. "Udělala prostě chybu -"
Harry na ni nevěřícně pohlédl.
"V podstatě hodná holka, která udělala chybu? Vždyť nás všechny zradila, včetně tebe!"
"No ale... všichni jsme z toho vyvázli, ne?" zastávala se jí Cho prosebným tónem.
A Cho narazila…
"To byl od Hermiony Grangerové vážně podlý trik," vyhrkla prudce Cho. "Měla nám říct, že ten seznam zaklela takovým kouzlem..."
"Já myslím, že to byl vynikající nápad," zarazil ji chladně Harry. Cho se začervenala a v očích jí zajiskřilo.
"No jistě, já zapomněla... Samozřejmě, vždyť to byl nápad tvé nejmilejší Hermionky..."
A už jede po staré koleji žárlivosti. Výsledek: vztah se rozbil a spravit už nepůjde.
"Viděla jsem ráno Cho," prohodila zkusmo Hermiona. "Vypadala taky hrozně nešťastně... copak jste se vy dva zase pohádali?"
"Co...? Ach tak - jo, pohádali jsme se," přikývl Harry, vděčný za změnu tématu.
"Kvůli čemu?"
"Kvůli té její práskačské kamarádce Mariettě," odpověděl.
Nic nového: Cho je napřed uražená, později chodí s Michaelem Cornerem, přítelkyně Marietty se ale nevzdává. Přesto se červená, když vidí Harryho. Později se zdá, že by to zase dala ráda dohromady. Harry už však nemá zájem.

V dílu HP a Princ dvojí krve jsou Harry s Cho na rozpacích, kdykoli se vidí, ale zamilovanost je pryč:
"Tys nikdy nikomu kopačky nedal, co?" odsekl Ron. "S Cho jste se -"
"Nějak jsme se rozešli sami od sebe, jo," přikývl Harry.

V posledním dílu se Cho zapojí do obrany v rámci Brumbálovy armády:
Harry zazíral s pusou dokořán. Těsně za Leem Jordanem přicházela jeho někdejší láska, Cho Changová.
"Dostala jsem vzkaz," usmála se na něho, zvedla svůj falešný galeon a šla se posadit k Michaelu Cornerovi.
Cho se ještě nabízí, že ukáže Harrymu, jak by mohl vypadat hledaný diadém - Voldemortův viteál, který musí být zničen. V této chvíli zasahuje Ginny z pozice "právoplatné držitelky Harryho Pottera":
Cho už vstávala, když Ginny poněkud přehnaně nahlas vyhrkla: "Ne, Harryho tam zavede Lenka, že ano, Lenko?"
"Ale jistě, moc ráda," ujistila ji potěšeně Lenka a Cho se zklamaně posadila.
Tady to trochu skřípe. Autorka snad považuje za nutné ukázat, jak nedat (ani bývalé) soupeřce nejmenší šanci. Celá situace se ale trochu příčí postoji Ginny předvedenému dříve. Ginny s Harrym jsou nyní už prakticky partneři. Není pravděpodobné, že by si Harry, a právě Harry, v dané situaci jen tak bokem zaflirtoval s Cho. Má na mysli mnohem důležitější věc: viteál, a jak víme, je zaměřen jenom na něj. Ginny vlastně dává Harrymu špatné vysvědčení z věrnosti.
Pojistit si takto partnera je výraz nedůvěry a postavě Ginny to ani neodpovídá.

Omlouvám se za to, že jsem dlouho nic nepřidávala. Cho přidávám za červen ještě přidám za červenec a sprpen.
Usmívající seVaše lenka LáskoredováUsmívající se