Lenka Láskoredová (Luna Lovegood)

21. srpna 2015 v 14:00 | Lenka Láskoredová
Lenka, někde též zvaná Luna (lunatic je anglicky náměsíčník, neškodný blázen), si svým podivínstvím vysloužila přezdívku Střelenka. Lenka už dlouho žije jen s otcem, podivínem, který vydává časopis Jinotaj a zabývá se hledáním nevídaných kouzelných tvorů, jako jsou muchlorozí chropotalové. Je proto pravděpodobné, že Lenka pouze silně podléhá jeho vlivu. Není sporu o tom, že má tatínka ráda a on ji.
Lenka přesto velmi touží po přátelích, což Harry a ostatní vidí až v posledním dílu HP a Relikvie smrti, když se dostanou do jejího pokoje:
Lenka si svoji ložnici vyzdobila pěti překrásně vyvedenými portréty - byli na nich Harry, Ron, Hermiona, Ginny a Neville. (…) Kolem obrazů se táhlo něco, (…) zdánlivé řetízky ve skutečnosti tvoří zlatým inkoustem tisíckrát opakované jediné slovo:
Kamarádi… kamarádi… kamarádi…
Harry poznává Lenku až v pátém dílu HP a Fénixův řád, ve vlaku do Bradavic:
Dívka u okna vzhlédla. Měla rozcuchané špinavě blonďaté vlasy, které jí splývaly až k pasu, velice světlé obočí a vystouplé oči, jejichž pohled byl trvale překvapený. Harrymu bylo okamžitě jasné, proč Neville kolem jejího kupé prošel bez povšimnutí: dívka působila dojmem potrhlé výstřednosti. Snad to bylo tím, že měla hůlku zastrčenou za levým uchem, snad tím, že měla kolem krku náhrdelník ze zátek od máslového ležáku, nebo tím, že časopis, který četla, držela vzhůru nohama.
Čtení vzhůru nohama není příznakem potrhlosti; je to omyl, který můžeme hned odečíst: v časopise Jinotaj byl otištěn obrázek, který měl vzhůru nohama ukázat nějaké zvláštní zaklínadlo.
Lenka se však v situacích docela orientuje. Když například padne jméno Padmy Patilové, indické dívky, se kterou Ron jednou tančil:
"S Padmou Patilovou jsi byl na vánočním plese," ozval se mdlý hlásek.
Všichni se otočili a zadívali se na Lenku Láskorádovou, která přes svůj Jinotaj bez mrknutí hleděla na Rona. Ron spolkl žabku, kterou měl v puse.
"Jo, to je pravda," přitakal poněkud překvapeně.
"Nijak zvlášť se jí to nelíbilo," sdělila mu Lenka. "Myslí, že ses k ní nechoval, jak bys měl, protože jsi s ní nechtěl tancovat. Mně by to nejspíš nevadilo," dodala zamyšleně, "já na tancování moc nejsem."
Znovu zmizela za Jinotajem. (…)
Lenka také uklidní Harryho, když oba vidí testrály - kouzelná zvířata, která jsou neviditelná pro všechny lidi, kteří dosud neviděli nikoho zemřít.
"Buď klidný," ozval se vedle něj zasněný hlas, když Ron zmizel uvnitř temného kočáru. "Nepřeskočilo ti, neboj se. Já je taky vidím."
"Vážně?" vyhrkl zoufale Harry a otočil se k Lence.
A je to zase Lenka, která se zcela samozřejmě zapíše do Brumbálovy armády. Lenka, která obvykle myslí na docela jiné věci, než by kdo očekával:
"Jé, jmelí..." vydechla zasněně Lenka a ukázala na mohutný trs obrostlý bílými bobulkami, visící Harrymu téměř přesně nad hlavou. Harry okamžitě uskočil stranou.
"Dobře děláš," ocenila ho naprosto vážně Lenka. "Často bývá prolezlé škrknami."
Co jsou to škrkny, se však nedozvíme. Zato je to opět Lenka, která je přítomna sepisování interview s Harrym. Zastupuje zde asi svého otce, vydavatele Jinotaje, kde má interview vyjít.
Jakmile číslo vyjde, ukáže se, že je o ně obrovský zájem. Harry dostává spoustu ohlasů čtenářů (velmi ze života) a pan Láskorád musí dokonce vydat dotisk. Lenčin komentář je ovšem svérázný:
"Táta připravuje dotisk!" sdělovala Harrymu a vzrušeně na něj valila oči. "Je to úplně neuvěřitelné, říkal, že se o to lidi zajímají snad ještě víc než o muchlorohé chropotaly!"
Lenka sice věří na různé neexistující bytosti a Siriuse Blacka považuje za jistého Stubbyho Boardmana, ale bez námitek doprovází své kamarády na nebezpečnou misi na ministerstvo. A je to právě ona, kdo navrhne let na testrálech.
Každý, kdo se ve škole liší od ostatních, je zvláštní a neumí se bránit, jistě poznal něco podobného, o čem mluví Lenka na konci školního roku:
"Víš, ztratila jsem většinu svých věcí," sdělila mu nevzrušeně Lenka. "Ostatní mi je totiž berou a schovávají. Tohle je ale poslední večer a já je vážně potřebuju dostat zpátky, tak vyvěšuju tahle oznámení."
Ukázala na nástěnku, na které skutečně visel seznam všech jejích postrádaných knih i oblečení spolu s prosbou, aby jí byly vráceny.
Harryho se zmocnil podivný pocit: bylo to něco úplně jiného než zloba a smutek, jimiž přetékal od okamžiku Siriusovy smrti. Chvíli mu trvalo, než si uvědomil, že je mu Lenky líto.
"A proč ti ty věci schovávají?" zeptal se zamračeně.
"No... víš..." pokrčila rameny. "Nejspíš si myslí, že jsem tak trochu divná, chápeš? Někteří mi dokonce říkají Střelenka Láskorádová."
Harry se na ni díval a ten nový, lítostivý pocit v něm téměř bolestivě sílil. (…)
"Vážně nechceš, abych šel s tebou a pomohl ti hledat tvoje věci?" zeptal se.
"Ale kdepak," zavrtěla hlavou Lenka. "Ne, nejspíš si teď skočím dolů, dám si trochu pudinku a počkám, až se to všechno samo objeví... nakonec to tak vždycky dopadne... Tak si užij prázdniny, Harry."
V dalším dílu HP a Princ dvojí krve se Harry potkává s Lenkou zase ve vlaku do Bradavic. Lenka tady ukazuje svoji potřebu přátelství, když lituje, že schůzky Brumbálovy armády už nebudou potřebné:
"Já ty schůzky taky měla ráda," pokojně se k němu přidala Lenka. "Bylo to jako mít kamarády."
Vzápětí zjišťuje, že kamarády opravdu má. Přichází Romilda Vaneová a chce, aby si Harry přisedl k nim, ten ji ale odmítá. Lenka komentuje:
"Čeká se od tebe, že budeš mít úžasnější kamarády, než jsme my," ozvala se Lenka a znovu dokázala, jak umí být trapně upřímná.
"Vy jste úžasní," ujistil ji stručně Harry. "Nikdo z nich nebyl na ministerstvu. Nebojovali spolu se mnou."
"To je od tebe moc hezké, že to říkáš," rozzářila se Lenka, posunula si strašibrýle výš ke kořenu nosu a ponořila se do četby Jinotaje.
Když Harry pozve Lenku na večírek, Ginny ji ani nepovažuje za soupeřku:
"Jsem moc ráda, žes ji pozval, Harry, je z toho v sedmém nebi."
Harry si zvyká brát Lenčinu údajnou výstřednost jako fakt:
Harry (…) už si ale zvykl na to, že Lenka otcovy výstřední názory opakuje, jako by šlo o ověřená fakta.
Lenka komentuje zápas ve famfrpálu velmi neobvyklým způsobem:
"…Teď ji ale o Camrál připravil ten velikánský chlapík z Mrzimoru, nemůžu si zrovna vzpomenout, jak se jmenuje, je to něco jako Bibble… ne, Buggins…"
"Jmenuje se Cadwallader!" opravila ji hlasitě profesorka McGonagallová. Diváci se rozesmáli.
Na konci tohoto dílu nacházíme Lenku nad lůžkem pokousaného Billa Weasleyho, opět v roli přítelkyně.


V posledním dílu HP a Relikvie smrti přichází Lenka na svatbu Billa a Fleur. Hned vidíme, že má nějaké zvláštní nadání: okamžitě pozná HP, ačkoli ten (pomocí mnoholičného lektvaru) vypadá docela jinak: jako rudovlasý příbuzný Weasleyů. Když se pak Lence líbí valčík, jde hned na parket a sama tančí.
Během pobytu uprchlíků Harryho, Hermiony a Rona "v terénu" přicházejí zprávy mj. i o Lence. Vychází najevo, že spolu s Nevillem a Ginny se zmocnili památného meče Godrika Nebelvíra (Gryffindora) a za tento smělý čin byli potrestáni.
Když pak uprchlíci navštíví Lenčin domov, dům Xena Láskoráda, ukáže se, že Lenka tu není. Padla do zajetí Voldemortových stoupenců a je vězněna ve sklepě domu Malfoyových. To ji však nezlomí: ihned, jak se zajatí uprchlíci dostanou do téhož sklepa, je schopna jim pomoci:
"Lenko?!"
"Ano, to jsem já! Ach bože, doufala jsem, že vás nikdy nechytí!"
"Lenko," zašeptal Harry, "nemohla bys nám pomoct zbavit se těch provazů?"
"Ale ano, to snad ano… máme tu starý hřebík, který používáme, když chceme něco přepižlat… počkejte chviličku…"
Lenku zachrání ze sklepa skřítek Dobby, který svoji další pomoc zaplatí životem. Všichni se sejdou u Billa a Fleur. Lenka se pak účastní skřítkova pohřbu - pohřbu přítele.
A je to zase Lenka, která přivede HP na stopu posledního viteálu - diadému Roweny z Havraspáru (Ravenclaw). Ukáže pak (místo Cho) Harrymu maketu diadému, takže ten ho pak najde a v ničivém ohni zlikviduje. Lenka se účastní závěrečného boje o Bradavice a poté, co Harry zúčtuje s Voldemortem, pomůže mu zmizet, aby si odpočinul.
Z hlediska vztahů Harryho k ženám je tedy Lenka přítelkyně - pouze přítelkyně, kterou ostatní dívky nepovažují za soupeřku v citovém vztahu. Další osud Lenky po 19 letech není bohužel zachycen. Autorka se patrně chtěla vyhnout příliš okatému happy-endu.


Usmívající seVaše Lenka LáskoredováUsmívající se
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama